Mia madre, i miei genitori, il loro padre: člen u rodiny

Ukazuješ rodinnou fotografii: Questa è mia madre. „Tohle je moje matka.“ Vedle ní stojí rodiče kamaráda: Questi sono i suoi genitori. „Tohle jsou jeho rodiče.“ Proč jednou člen zmizel a podruhé zůstal? Rodinná označení s přivlastněním mají v italštině vlastní pravidla. V italských videolekcích si všímej právě celých představovacích vět. Uslyšíš v nich základní pojmenování příbuzného i spojení, která ho blíže popisují.

Mia madre a mio fratello

Před základním příbuzenským označením v jednotném čísle se s běžným přivlastňovacím slovem člen zpravidla vynechá. Řekneš mia madre, „moje matka“, mio padre, „můj otec“, tuo fratello, „tvůj bratr“, nebo sua sorella, „jeho či její sestra“.

Mia madre lavora in biblioteca. znamená „Moje matka pracuje v knihovně.“ Vado con mio fratello. přeložíš „Jdu se svým bratrem“. Stejná základní zásada tedy funguje také po předložce. V neutrálním spojení nepotřebuješ vyrábět con il mio fratello, pokud bratra nijak dál neurčuješ.

Přivlastňovací slovo se přitom stále shoduje s italským příbuzenským jménem. Výjimka se týká členu, ne koncovek. Nostra zia abita qui. je „Naše teta bydlí tady“. Když mluví několik sourozenců o jedné tetě, mají nostra zia, nikoli množný tvar jen kvůli více mluvčím.

Kdy se člen vrací

V množném čísle ho znovu použiješ: i miei genitori, „moji rodiče“, le tue sorelle, „tvoje sestry“, i nostri zii, „naši strýcové a tety“ podle složení skupiny. Esco con i miei cugini. znamená „Jdu ven se svými bratranci“, případně se skupinou bratranců a sestřenic. Člen patří i do spojení po předložce.

Druhým důležitým případem je loro. I s jedním příbuzným říkáš il loro padre, „jejich otec“, a la loro madre, „jejich matka“. Parlo con la loro sorella. znamená „Mluvím s jejich sestrou.“ Základní zkratka „jednotné číslo bez členu“ zde nestačí. Je potřeba si pohlídat také to, které přivlastňovací slovo používáš.

Člen se běžně objevuje rovněž u zdrobnělin a u dalších upřesnění: la mia sorellina, „moje sestřička“, il mio simpatico fratello, „můj sympatický bratr“, la mia cara madre, „moje drahá matka“. Původní jednoduché pojmenování jsi rozvinul. U označení věku se však často používá spojení bez členu, například mio fratello maggiore, „můj starší bratr“. Samotné přidání slova za příbuzenský název tedy nemusí vždy znamenat návrat členu. Preparo un regalo per la mia sorellina. je „Připravuji dárek pro svou sestřičku“.

Famiglia není madre

La mia famiglia znamená „moje rodina“. Slovo famiglia není základní označení jednoho konkrétního příbuzného typu madre nebo fratello. Neřídí se proto vynecháním členu, které ses právě naučil. La mia famiglia vive a Brno. znamená „Moje rodina žije v Brně.“ Questa è una foto della mia famiglia. je „Tohle je fotografie mé rodiny“.

Na druhé větě vidíš spojení předložky a členu: di + la tvoří della. Podobně da + i vytvoří dai ve spojení dai miei nonni, „u mých prarodičů“ nebo „k mým prarodičům“ podle slovesa. Pokud člen vynecháváš, není co spojovat: da mio padre, „u mého otce“ či „k mému otci“.

Mamma a papà připouštějí kolísání

U důvěrných označení rodičů mamma a papà potkáš jak mia mamma, mio papà, tak la mia mamma, il mio papà. Tradiční toskánské a literární užití dává prostor členu, v každodenní řeči mimo Toskánsko jsou velmi rozšířené tvary bez něj. Obě podoby mají v současném užití své místo.

Není proto užitečné opravovat každé la mia mamma na mia mamma nebo opačně. Pro svůj základní neutrální projev si vyber jeden běžný vzor a rozpoznávej druhý. Například Mia mamma è qui. i La mia mamma è qui. znamenají „Moje maminka je tady“. V obou případech označuješ svou maminku.

Rodokmen a dvanáct popisků

Představ si Elenu: její rodiče jsou Anna a Paolo, bratr Luca, sestra Giulia, teta Rosa a prarodiče Maria a Carlo. Elena ukazuje také otce dvou kamarádů. Z jejího pohledu přelož popisky: s matkou, od otce, bratrova kniha, pro sestru, tetě, s rodiči, u prarodičů, s jejich otcem, pro sestřičku, fotografie rodiny, s mým sympatickým bratrem a od drahé matky.

Řešení je con mia madre; da mio padre; il libro di mio fratello; per mia sorella; a mia zia; con i miei genitori; dai miei nonni; con il loro padre; per la mia sorellina; una foto della mia famiglia; con il mio simpatico fratello; dalla mia cara madre. V prvních pěti popiscích máš jednoduchý vztah v jednotném čísle. Dál člen vrací množné číslo, loro, zdrobnělina či upřesnění. U slova famiglia, „rodina“, patří člen k běžnému vzoru. Přečti popisky jako krátké útržky skutečného vyprávění, nikoli jen jako seznam výjimek.

Nakresli si malý rodokmen a ke každému člověku připiš jedno jednoduché spojení. Zkus popisky také spojit do krátkého představení. Potom dvě označení rozveď zdrobnělinou nebo přídavným jménem a sleduj návrat členu. Další představování rodiny najdeš v italských videolekcích; zásady si připomeň v přehledu italské gramatiky.