Gli telefono, le scrivo: nepřímá zájmena podle italských vazeb

„Zavolám mu“ můžeš říct gli telefono i lo chiamo. Stejná česká věta, dvě italské vazby a dvě různá zájmena. Právě tady přestává fungovat vybírání podle české otázky komu. Potřebuješ vědět, jak se chová konkrétní italské sloveso. Při poslechu italských videolekcí si proto zapisuj celé spojení telefonare a qualcuno, nikoli jen překlad „telefonovat“.

Když zájmeno zastupuje a qualcuno

Nepřímá nepřízvučná zájmena v této základní roli nahrazují příjemce nebo adresáta uvedeného předložkou a. Scrivo a Marco. „Píšu Marcovi.“ Gli scrivo. „Píšu mu.“ Scrivo a Giulia. „Píšu Giulii.“ Le scrivo. „Píšu jí.“ V obou krátkých větách zůstává jasné, komu zpráva směřuje, pokud už osobu znáš z kontextu.

Pro já, ty, on, ona, my a vy máš řadu mi, ti, gli, le, ci, vi. Mi dai una mano? „Pomůžeš mi?“ Ti mando l’indirizzo. „Pošlu ti adresu.“ Ci raccontano una storia. „Vyprávějí nám příběh.“ Vi porto un caffè. „Přinesu vám kávu.“ U dare, mandare, raccontare, portare může vedle adresáta stát také přímý předmět: ruka v ustáleném spojení, adresa, příběh nebo káva.

Zájmeno gli v základním jednotném použití odpovídá a lui, le odpovídá a lei. Gli telefono domani. „Zavolám mu zítra.“ Le telefono domani. „Zavolám jí zítra.“ Při pečlivém vyjádření zachovej rozlišení muže a ženy. U ženského adresáta je le spolehlivá standardní volba.

Poslouchat někoho, telefonovat někomu

Ascolto la guida. „Poslouchám průvodkyni.“ La ascolto con attenzione. „Pozorně ji poslouchám.“ Ascoltare qualcuno má přímý předmět. Naproti tomu Telefono alla guida znamená „Telefonuji průvodkyni“ a zkrátíš ho na Le telefono. Předložka a je součástí italské vazby, ne volitelná ozdoba.

Chiamo Marco. „Volám Marcovi.“ Lo chiamo. „Volám mu.“ Sloveso chiamare qualcuno je přímé, i když český překlad používá „mu“. Stejný Marco je ve větě Gli telefono adresátem nepřímým. U chiamare tedy nepoužívej gli chiamo místo lo chiamo. Zájmeno gli by neodpovídalo přímé vazbě tohoto slovesa, ani když voláš telefonem.

Když nevíš, vrať krátkou větu do plné podoby. U gli scrivo vznikne scrivo a Marco, u lo vedo zase vedo Marco. Předložku ani typ zájmena neurčuj podle toho, že jde o člověka. Osoba může být přímým i nepřímým předmětem.

Stejný tvar, jiná role

Mi, ti, ci, vi vypadají jako přímá zájmena. Funkci poznáš podle slovesa: Mi vedi? „Vidíš mě?“ proti Mi scrivi? „Napíšeš mi?“ Ci ascolta. „Poslouchá nás.“ proti Ci risponde. „Odpovídá nám.“ Naučená podoba zájmena sama tedy ještě neříká, jakou větnou roli zastává.

Také le má dvě práce. Le vedo může znamenat „Vidím je“, pokud mluvíš o ženách nebo o věcech označených italským jménem ženského rodu v množném čísle. Le scrivo znamená „Píšu jí“ při jedné adresátce. Vrať se ke slovesu a k předchozí větě. Bez kontextu není každá krátká sekvence jednoznačná.

Když píšeš jim

I miei amici abitano lontano. Gli scrivo spesso. „Moji přátelé bydlí daleko. Často jim píšu.“ Gli pro množné číslo je v současné italštině velmi rozšířené, zejména v hovoru a běžném psaní. Může označovat muže, ženy i smíšenou skupinu. Počet se pozná z kontextu.

Formálnější možnost je loro za slovesem: Scrivo loro spesso. „Často jim píšu.“ Při důrazu můžeš použít plné a loro: Scrivo a loro, non a voi. „Píšu jim, ne vám.“ Nezaměňuj gli a li. Li ascolto znamená „Poslouchám je“, zatímco gli scrivo „Píšu jim“.

Před procvičováním si nahlas porovnej li a gli. Podobný zvuk nesmí zakrýt jinou funkci: jednou někoho posloucháš, podruhé někomu píšeš.

Osm rychlých odpovědí

Převeď na věty se zájmeny těchto osm sdělení: píšeš mně, pošlu adresu tobě, telefonuji Marcovi, odpovídám Anně, vyprávíš příběh nám, přinesu kávu vám, píšu přátelům a poslouchám průvodkyni. Ponech v každém případě osobu slovesa a urči původní italskou vazbu.

Řešení: Mi scrivi („Píšeš mi“, scrivere a me), Ti mando l’indirizzo („Pošlu ti adresu“, mandare qualcosa a te), Gli telefono („Telefonuji mu“, telefonare a Marco), Le rispondo („Odpovídám jí“, rispondere ad Anna), Ci racconti una storia („Vyprávíš nám příběh“, raccontare qualcosa a noi), Vi porto il caffè („Přinesu vám kávu“, portare qualcosa a voi), Gli scrivo („Píšu jim“, scrivere agli amici) a La ascolto („Poslouchám ji“, ascoltare la guida). Poslední věta je záměrně přímá: připomíná, že skutečná vazba je důležitější než podobnost situací.

U zájmen si tvoř dvojice s plnou vazbou: scrivo a Marco, gli scrivo a vedo Marco, lo vedo. Tak si upevníš rozdíl i bez překládání českých pádů. Pro další práci využij italské videolekce a k vlastním větám si můžeš přidat slovesné karty Italsky hravě.