Dopo aver finito, credo di aver capito: složený infinitiv ve větě

Credo di aver capito. „Myslím, že jsem pochopil.“ Dvě krátká slova aver capito dokážou zachovat minulý děj bez dalšího osobního tvaru. Neříkají však jednoduše „někdy v minulosti“: ukazují něco, co předchází jinému ději. Při práci s italskými videolekcemi můžeš podobné věty porovnávat s delšími verzemi obsahujícími che. Rozdíl nejlépe uvidíš na skutečném pořadí událostí.

Složený infinitiv znamená dřívější děj

Infinito passato tvoří infinitiv pomocného slovesa avere nebo essere a příčestí: avere finito, essere arrivato, essersi alzata. Před příčestím často zkracujeme avere na aver: dopo aver finito. Obě podoby jsou možné; kratší je velmi běžná.

Dopo aver finito, esco. Až dokončím práci, půjdu ven. Dokončení tu může být vůči dnešku teprve budoucí, přesto používáme složený infinitiv: předchází odchodu. Dopo aver finito, sono uscito znamená „Po dokončení jsem šel ven“. Stejný vztah předčasnosti zůstává, jen se celé vyprávění přesunulo do minulosti.

Samotný název „minulý infinitiv“ proto neber jako pokyn vložit všude v českém překladu minulý čas. Důležité je, co bude nebo bylo hotové před tím druhým krokem. Běžné dopo aver pagato vyjadřuje „po zaplacení“, ať už teprve plánuješ nákup, nebo ho popisuješ zpětně.

Dopo aver fatto a dopo essere arrivati

Pomocné sloveso se řídí slovesem a jeho významem, stejně jako v jiných složených časech. Dopo aver preparato la cena, abbiamo apparecchiato. Po přípravě večeře jsme prostřeli. Dopo essere arrivati, abbiamo telefonato a casa. Po příjezdu jsme zavolali domů.

U essere se příčestí shoduje s podmětem: Dopo essere arrivata, Marta ha chiamato, „Po příjezdu Marta zavolala“; Dopo essere arrivate, le ragazze hanno chiamato, „Po příjezdu dívky zavolaly“. Nevybírej essere mechanicky podle toho, zda se ve větě někdo pohybuje. Například viaggiare má aver viaggiato.

Běžná časová konstrukce s dopo má vykonavatele společného s hlavní větou. Dopo essere arrivato, Marco ha chiamato Anna říká, že přijel Marco. Pokud přijela Anna a volal Marco, napiš Dopo che Anna è arrivata, Marco l’ha chiamata. Jinak bys zkrácením přisoudil příjezd nesprávné osobě.

Di pro obsah, per pro důvod

Credo di aver capito la domanda. Myslím, že jsem otázku pochopil. Ricordo di aver chiuso la porta. Pamatuji si, že jsem zavřel dveře. Předložku di tu vyžaduje řídící sloveso v infinitivní konstrukci: credere di, ricordare di. Složený infinitiv zachovává, že pochopení nebo zavření už předcházelo nynějšímu úsudku či vzpomínce.

Mi scuso per aver sbagliato indirizzo. Omlouvám se, že jsem spletl adresu. Per aver sbagliato uvádí důvod omluvy. Není to účel „abych spletl adresu“. Ten by byl významově jiný a běžně by měl jednoduchý infinitiv per sbagliare.

Podmět infinitivu nemusí za všech okolností odpovídat gramatickému podmětu hlavní věty. Ti ringrazio per avermi aiutato znamená „Děkuji ti, že jsi mi pomohl“. Pomáhal adresát vyjádřený ti. U každé vazby proto sleduj, kdo je podle smyslu vykonavatelem, místo abys obecné doporučení o společném podmětu změnil v neplatný absolutní zákaz.

Zájmeno a shoda zpřesňují odkaz

Credo di averlo visto. Myslím, že jsem ho viděl. Zájmeno lo se připojí na konec zkráceného infinitivu pomocného slovesa: averlo, nikoli doprostřed příčestí. Credo di averla vista znamená „Myslím, že jsem ji viděl“; příčestí se s předcházejícím přímým zájmenem la shoduje.

Marta dice di essersene andata presto. Marta říká, že odešla brzy. Ve tvaru essersene rozpoznáš essere + se + ne od slovesa andarsene. Podmět je Marta, proto andata. Le ragazze dicono di essersene andate presto pak znamená, že brzy odešly dívky. Zájmena patří k celému slovesu andarsene a příčestí ukazuje, kdo odešel.

Osm převodů s určením podmětu

Zadání: zkrať vhodné části následujících vět pomocí složeného infinitivu. U každého řešení určujeme, kdo jej vykonává. České významy platí pro obě verze.

1. Dopo che ho finito, esco. → Dopo aver finito, esco. Po dokončení půjdu ven. Podmět obou dějů: já.
2. Dopo che siamo arrivati, abbiamo mangiato. → Dopo essere arrivati, abbiamo mangiato. Po příjezdu jsme se najedli. Podmět: my.
3. Credo che io abbia capito. → Credo di aver capito. Myslím, že jsem pochopil. Podmět: já.
4. Ricordo che ho visto quel film. → Ricordo di aver visto quel film. Pamatuji si, že jsem ten film viděl. Podmět: já.
5. Mi scuso perché ho sbagliato. → Mi scuso per aver sbagliato. Omlouvám se za to, že jsem udělal chybu. Podmět: já.
6. Penso che io abbia incontrato Paolo. → Penso di averlo incontrato. Myslím, že jsem potkal Paola. Podmět: já; lo zastupuje Paola.
7. Marta dice che se n’è andata presto. → Marta dice di essersene andata presto. Marta říká, že odešla brzy. Podmět: Marta.
8. Dopo che le ragazze sono arrivate, hanno telefonato. → Dopo essere arrivate, le ragazze hanno telefonato. Po příjezdu dívky zavolaly. Podmět: dívky; jejich jméno zůstává v hlavní větě.

Zkus si tři vlastní zprávy zkrátit a potom znovu rozepsat. Pokud se podmět nebo pořadí dějů změnily, vrať potřebné jméno či plnou větu. Další podněty najdeš v nabídce italských videolekcí a potřebné tvary si ověříš v přehledu italské gramatiky. Kratší věta má zachovat všechny důležité vztahy původního sdělení.