Tempo, ora, volta a giornata: český čas má více italských podob

„Nemám čas“, „kolik je hodin“ a „tentokrát“ znějí česky úplně samozřejmě. V italštině ale nemůžeš všude vložit tempo. Potřebuješ rozlišit dobu, údaj na hodinách a opakování události. Podobně se liší dva pohledy na den. S celými větami se tyto rozdíly pamatují lépe, proto si nové příklady přidávej i k poznámkám z italských videolekcí.

Tempo: čas, který máš nebo trávíš

Tempo použiješ, když mluvíš o čase obecně nebo o dostupné době. Oggi non ho tempo per cucinare. znamená „Dnes nemám čas na vaření.“ Abbiamo passato molto tempo insieme. je „Strávili jsme spolu hodně času.“ Neuvádíš tím, kolik právě ukazují hodiny.

Spojení avere tempo často doplníš infinitivem s di: Hai tempo di leggere questo messaggio? „Máš čas přečíst si tuhle zprávu?“ Vedle toho je přirozené Non ho tempo per una pausa. „Nemám čas na přestávku.“ Pamatuj si celé vazby, nikoli české předložky přeložené jednu po druhé.

Tempo má také význam počasí: Che bel tempo! tedy „To je krásné počasí!“ Tento význam poznáš z obsahu. Ve větě Il tempo passa in fretta. znamená „Čas rychle utíká.“ Stejné podstatné jméno tedy nemusí pokaždé mluvit o stejné věci.

Ora: hodina a právě teď

Un'ora je jedna hodina jako délka: La lezione dura un'ora. „Lekce trvá hodinu.“ V otázce Che ora è? nebo Che ore sono? zjišťuješ „Kolik je hodin?“ Na domluvený čas se zeptáš A che ora comincia il film? „V kolik začíná film?“ Odpověď může znít Alle otto. „V osm.“

Slovo ora bez členu může být i příslovce „teď“: Ora non posso parlare. znamená „Teď nemůžu mluvit.“ Nejde zde o podstatné jméno ani o jednu hodinu. Rozdíl mezi un'ora a ora je malý na papíře, ale zásadní pro význam.

„Včas“ nemusí obsahovat tempo. Il treno è in orario. je „Vlak jede načas.“ Vztahuješ ho k jízdnímu řádu. Siamo arrivati in tempo per il concerto. znamená „Dorazili jsme včas na koncert.“ Stihli jste jej, i když třeba nebyl žádný přesně dohodnutý čas vašeho příchodu.

Volta: jednou, pokaždé, tentokrát

Volta počítá výskyty a pokusy. Ho visto quel film una volta. znamená „Ten film jsem viděl jednou.“ Questa volta pago io. je „Tentokrát platím já.“ V obou případech by tempo odvedlo myšlenku jinam.

Una volta alla settimana vado a nuotare. přeložíš „Jednou týdně chodím plavat.“ Věta počítá opakování. Naproti tomu Una volta abitavo qui. znamená „Kdysi jsem tady bydlel.“ Výraz na začátku s minulým stavem odkazuje k dřívější době. Podle okolí tedy una volta znamená „jednou“ nebo „kdysi“.

Když chceš říct „poprvé“, použij per la prima volta: Oggi cucino il risotto per la prima volta. „Dnes vařím rizoto poprvé.“ Česká věta má příslovce, italská spojení několika slov. Nauč se je jako jeden celek.

Giorno a giornata: den ve dvou pohledech

Giorno dobře slouží jako kalendářní den, datum nebo jednotka délky: Resto qui tre giorni. „Zůstanu tady tři dny.“ Giornata často představuje den v jeho průběhu, náplni nebo hodnocení: È stata una giornata faticosa. „Byl to náročný den.“ Durante la giornata controllo la posta. znamená „Během dne kontroluji poštu.“

Není to neprostupná zeď. U některých vět jsou možné oba výrazy, jen na den pohlížíš trochu jinak. Pro vlastní vyjadřování pomůže spojit giorno s počítáním a giornata s prožitým průběhem. Proto říkáš také Buona giornata! „Hezký den!“ jako přání na zbytek dne. To se hodí například při odchodu z obchodu.

Deset miniudálostí s řešením

Přelož situace a u každé pojmenuj, co právě vybíráš. Zde jsou přirozená vzorová řešení, která si můžeš zakrýt.

1. „Nemám čas čekat.“ Non ho tempo di aspettare. Volíš tempo, protože jde o dostupný čas.
2. „Čekal jsem hodinu.“ Ho aspettato un'ora. Ora měří přesnou délku.
3. „V kolik odcházíš?“ A che ora parti? Ptáš se na údaj hodin.
4. „Teď jdu domů.“ Ora vado a casa. Ora je příslovce, nikoli název časového úseku.
5. „Jednou jsem ztratil klíče.“ Una volta ho perso le chiavi. Volta označuje jeden výskyt události.
6. „Tentokrát zůstanu.“ Questa volta resto. Počítáš příležitosti, proto volta.
7. „Kdysi tady byla škola.“ Una volta qui c'era una scuola. S minulým stavem znamená una volta „kdysi“.
8. „Zůstanu dva dny.“ Resto due giorni. Počítáš časové jednotky, tedy giorni.
9. „Měla jsem krásný den.“ Ho passato una bella giornata. Giornata vystihuje prožitý den.
10. „Během dne dvakrát telefonuji.“ Durante la giornata telefono due volte. Giornata zachycuje průběh dne, volte počet telefonátů.

Nakonec ke dvěma událostem přidej vlastní pokračování. Například Non ho tempo di aspettare, il treno è in orario. znamená „Nemám čas čekat, vlak jede načas.“ Dvě různá spojení se tak potkají v jedné skutečně použitelné větě.

Když narazíš na české „čas“, zeptej se, zda ho máš, měříš, nebo počítáš opakování. Na den se zase můžeš dívat jako na jednotku i jako na prožitek. Další celé věty načerpej v italských videolekcích a nová spojení si můžeš opakovat také při hraní italského pexesa.