L'Italia, in Italia, parlare italiano: kdy člen použít a kdy vynechat

Proč řekneš L'Italia è bellissima., ale Abito in Italia.? Česky je v obou větách jednoduše Itálie. V italštině záleží na tom, jakou úlohu název právě má a do jakého spojení patří. Nestačí tedy jednou provždy rozhodnout, že před zemí člen je nebo není. Při práci s italskými videolekcemi si zapisuj celé obraty: l'Italia, in Italia, dall'Italia.

Obecná skupina člen často potřebuje

Když mluvíš o celé třídě lidí, věcí či jevů, určitý člen je v italštině běžný. I bambini imparano in fretta. znamená „Děti se učí rychle.“ Může jít o obecné pozorování, nikoli o konkrétní děti. Mi piacciono i libri illustrati. přeložíš „Líbí se mi ilustrované knihy.“ Český překlad nemá důvod přidávat „ty“, italská věta přesto používá i.

Také názvy oborů často stojí se členem: La storia mi interessa., „Zajímá mě dějepis“, nebo La matematica è utile., „Matematika je užitečná“. Nevytvářej z toho ovšem povinnost před každým názvem předmětu. Ve vazbách typu studio matematica, „studuji matematiku“, je běžné i spojení bez členu. Rozhoduje celá formulace, ne jen slovníkový význam podstatného jména.

Studio l'italiano, parlo italiano

U jazyků se dobře učí několik hotových vzorů. Studio l'italiano. znamená „Učím se italštinu.“ Parlo italiano. je „Mluvím italsky.“ A Scrivo in italiano. přeložíš „Píšu italsky.“ V posledních dvou případech není potřeba dosazovat člen jen proto, že u slovíčka znáš l'italiano.

Po studiare se vyskytuje také studio italiano, po parlare můžeš podle kontextu slyšet i jazyk se členem. Začátečnická dvojice tedy není zákaz všech dalších možností. Pro vlastní neutrální profil ti však poslouží výborně: Studio l'italiano e parlo inglese. „Učím se italštinu a mluvím anglicky.“ Pokud jazyk charakterizuješ, člen opět přirozeně zazní: Il mio italiano è ancora semplice., „Moje italština je zatím jednoduchá.“

Pozor také na české „italský“. Leggo un libro italiano. znamená „Čtu italskou knihu“, kdežto Leggo un libro in italiano. je „Čtu knihu v italštině“. V první větě můžeš označovat původ knihy, ve druhé jednoznačně jazyk. Samotné přídavné jméno automaticky nepřebírá člen názvu jazyka.

Osoba a město většinou bez členu

V neutrálním představení řekneš Mi chiamo Anna, „Jmenuji se Anna“, nebo Conosco Marco., „Znám Marka“. Základní osobní jména se běžně používají bez členu. Se členem se setkáš v některých místních a hovorových úzech, ale do jednoduchého vlastního profilu ho nepotřebuješ přidávat.

Podobně fungují názvy většiny měst: Roma è grande., „Řím je velký“, Vivo a Bologna., „Žiji v Boloni“. Jakmile však název blíže vymezíš, může se člen vrátit: La Roma antica mi affascina., „Starověký Řím mě fascinuje“. Nemluvíš už o městě jen jménem, vybíráš jeho určitou podobu nebo období. Některé zeměpisné názvy mají vlastní ustálené zvláštnosti; u neznámého názvu proto ověř celé spojení.

Země mění chování s předložkou

Název země stojící jako podmět má běžně člen: La Francia è vicina., „Francie je blízko“, L'Italia è una repubblica., „Itálie je republika“. Po základním in před jednotným názvem země však často použiješ prostý název: Lavoro in Francia., „Pracuji ve Francii“, Vado in Italia., „Jedu do Itálie“.

S předložkou da se člen obvykle spojí: Vengo dall'Italia., „Jsem z Itálie“, případně „Přijíždím z Itálie“ podle situace. U množných názvů je jiný základní vzor: Vivo negli Stati Uniti., „Žiji ve Spojených státech“. A bližší určení může vrátit člen i po in: Viaggio nell'Italia del nord., „Cestuji po severní Itálii“. Nepřenášej tedy samotné in Italia automaticky na každé rozvinuté označení země.

Oprav studentský profil

Uprav tento profil do běžné neutrální italštiny: Mi chiamo la Eva. Vivo a la Milano. Studio l'italiano e scrivo in l'italiano. In estate vado in l'Italia. La Italia mi piace. Jméno Eva zde představuješ poprvé bez zvláštního místního zabarvení.

Řešení: Mi chiamo Eva. Vivo a Milano. Studio l'italiano e scrivo in italiano. In estate vado in Italia. L'Italia mi piace. Česky „Jmenuji se Eva. Bydlím v Miláně. Učím se italštinu a píšu italsky. V létě jezdím do Itálie. Itálie se mi líbí.“ Každou opravu si spoj s celým obratem. Poslední dvě věty jsou dobrá dvojice k zapamatování: stejná země, ale jiné místo ve větě a jiná podoba spojení.

Sepiš si vlastní profil se jménem, městem, zemí a dvěma jazyky. Předložku si spoj s názvem místa a celý profil přečti nahlas. Vlastními větami si snáze připomeneš rozdíl mezi in Italia a l'Italia. Další vzory najdeš v italských videolekcích a vazby si můžeš připomenout v přehledu italské gramatiky.