Una casa bella, due case belle: shoda přídavných jmen

Jeden pokoj je malý, dva pokoje jsou malé. V češtině změnu slyšíš automaticky. Italsky si potřebuješ pohlídat podobný řetězec: una stanza piccola, due stanze piccole. Když změníš počet, nestačí upravit jen podstatné jméno. Přídavné jméno musí změnu následovat. V italských videolekcích proto opakuj celé popisy a záměrně střídej jeden předmět s několika. Tak začneš koncovky také slyšet.

Čtyři tvary: piccolo, piccola, piccoli, piccole

Velká skupina přídavných jmen má v základním mužském tvaru o. Podle rodu a čísla má čtyři podoby: piccolo, piccola, piccoli, piccole. Znamenají „malý, malá, malí nebo malé“ podle jména. Il tavolo è piccolo. je „Stůl je malý.“ La cucina è piccola. znamená „Kuchyně je malá“. V množném čísle řekneš I tavoli sono piccoli., „Stoly jsou malé“, a Le cucine sono piccole., „Kuchyně jsou malé“.

Totéž funguje i bez slovesa: un libro nuovo, „nová kniha“, una borsa nuova, „nová taška“, libri nuovi, „nové knihy“, borse nuove, „nové tašky“. Český překlad knihy je ženský, italské libro je mužské. Proto libri nuovi, i když česky řekneš „nové knihy“ a nikde neslyšíš mužskou koncovku.

Nespoléhej ani na poslední písmeno jména. Il problema è serio. znamená „Problém je vážný.“ La mano è fredda. přeložíš „Ruka je studená“. Problema patří k mužskému rodu a mano k ženskému, ačkoli koncovky mohou začátečníka navádět opačně. Člen je při učení slovíčka důležitá součást informace. Stejně postupuj u méně známých slov: La chiave è nuova., „Klíč je nový“. Ženské chiave potřebuje ženské nuova.

Dvě formy: interessante a interessanti

Přídavná jména zakončená v základním tvaru na e obvykle rod nerozlišují. Mají jednu podobu pro jednotné číslo a druhou na i pro množné. Un libro interessante je „zajímavá kniha“ a una lezione interessante „zajímavá lekce“. V množném čísle vznikne libri interessanti a lezioni interessanti, tedy „zajímavé knihy“ a „zajímavé lekce“.

Podobně pracují grande, „velký“, facile, „snadný“, nebo gentile, „milý, laskavý“. La domanda è facile. je „Otázka je snadná.“ Le domande sono facili. znamená „Otázky jsou snadné“. Nepřidávej ženské a jen proto, že popisuješ ženu nebo ženské jméno. Anna è gentile. je úplná a správná věta „Anna je milá“.

Ottimista se nechová jako piccola

U typu ottimista má jednotné číslo v obou rodech koncovku a, ale množné číslo rod rozlišuje. Řekneš un ragazzo ottimista, „optimistický kluk“, i una ragazza ottimista, „optimistická dívka“. Množné tvary jsou ragazzi ottimisti a ragazze ottimiste, „optimističtí kluci“ a „optimistické dívky“.

Podle tohoto základního vzoru můžeš používat také pessimista nebo egoista. Le mie colleghe sono ottimiste. znamená „Moje kolegyně jsou optimistické.“ Tvar ottimista tedy není neměnný pro všechno. Je společný pouze oběma rodům v jednotném čísle. Když se učíš přídavné jméno s méně známou koncovkou, poznamenej si jeho množné tvary rovnou.

Jedna vlastnost pro více jmen

Popisuješ dvě ženská jména najednou? Přídavné jméno bude v ženském množném čísle. La cucina e la camera sono luminose. znamená „Kuchyně a ložnice jsou světlé.“ U dvou mužských jmen máš mužské množné číslo: Il tavolo e il letto sono nuovi., „Stůl a postel jsou nové“.

Pro základní smíšenou skupinu se ve standardním spojení používá mužský množný tvar. La sedia e il tavolo sono nuovi. je „Židle a stůl jsou nové.“ Luca e Anna sono stanchi. znamená „Luca a Anna jsou unavení“. Jméno nejblíže přídavnému jménu zde není jediným vodítkem. Přídavné jméno se vztahuje k oběma členům skupiny, takže posuzuješ skupinu celou.

Přestav pokoj a rozšiř skupinu

Převeď do množného čísla věty La stanza è piccola e luminosa a La ragazza è gentile e ottimista. Přepiš také spojení il letto nuovo. Zkontroluj člen, jméno, sloveso a obě přídavná jména.

Řešení zní Le stanze sono piccole e luminose., „Pokoje jsou malé a světlé“, Le ragazze sono gentili e ottimiste., „Dívky jsou milé a optimistické“, a i letti nuovi, „nové postele“. Všimni si tří různých změn: piccola přejde na piccole, gentile na gentili a ottimista na ottimiste. Nakonec popiš vlastní pokoj ve dvou větách a představ si, že vybavuješ dva stejné. Máš další přirozenou příležitost celý řetězec převést.

Když opravuješ popis, nečti jen poslední koncovku. Projdi si celý řetězec od členu až po přídavné jméno a ověř italský rod. Stejně postupuj při popisu lidí i jejich věcí. Další vzory můžeš poslouchat v italských videolekcích; při pochybnostech pomůže přehled italské gramatiky.