U údaje 2.350 už nestačí poznat jednotlivé číslice. Potřebuješ slyšet, kde jsou tisíce, kde stovky a co zbývá na konci: duemilatrecentocinquanta. Velká italská čísla vypadají v zápisu dlouze, ale při čtení je můžeš skládat z několika známých dílů.
S italskými videolekcemi si nejprve upevni menší čísla a pak k nim přidávej stovky a tisíce. Dnes budeš pracovat s vymyšlenými počty obyvatel, návštěvníků a knih.
Stovky mají přehlednou řadu
Cento je sto. Další stovky jsou duecento, trecento, quattrocento, cinquecento, seicento, settecento, ottocento a novecento: dvě stě, tři sta, čtyři sta, pět set, šest set, sedm set, osm set a devět set. Počet před cento se nepíše jako samostatné slovo.
La biblioteca ha trecento libri. Knihovna má tři sta knih. Alla visita partecipano duecento persone. Prohlídky se účastní dvě stě lidí. La sala ha quattrocentocinquanta posti. Sál má čtyři sta padesát míst. Podstatné jméno stojí přímo za číslem, mezi nimi není di.
Při skládání připojíš desítky a jednotky: 324 je trecentoventiquattro, 567 cinquecentosessantasette a 923 novecentoventitré. Přízvuk na koncovém tré zůstává i u dlouhého čísla, protože celé slovo končí právě touto slabikou.
Centouno není mechanicky ventuno
U desítek znáš výpadek samohlásky před uno a otto: ventuno, ventotto. U cento však nepřenášej toto pravidlo bez rozmyslu. Pro základní zápis si zapamatuj centouno, 101, a centootto, 108. Totéž platí ve větších stovkách: duecentouno a duecentootto.
Il catalogo contiene centouno titoli. Katalog obsahuje sto jeden titul. Sono arrivati centootto visitatori. Přijelo sto osm návštěvníků. Dvojice oo v centootto je správná; není to překlep, který musíš automaticky odstranit.
Před ottanta je běžné centottanta, 180. Doložená a správná je i podoba centoottanta, přestože se používá méně. Před ottanta tak můžeš potkat obě podoby; tento případ se nechová stejně jako spojení cento s uno nebo otto. Pro vlastní první diktát zvol centouno, centootto a centottanta a vedle posledního si poznamenej uznávanou variantu.
Mille, ale duemila
Tisíc je mille, dva tisíce duemila, tři tisíce tremila. Neříkej due mille: po vyšším počtu se používá zakončení mila. Příklady pokračují jako quattromila, cinquemila nebo diecimila.
Il paese ha duemila abitanti. Obec má dva tisíce obyvatel. Il museo registra tremilacinquecento visitatori. Muzeum zaznamenává tři tisíce pět set návštěvníků. La biblioteca conserva dodicimila volumi. Knihovna uchovává dvanáct tisíc svazků.
Základní běžný zápis takových čísel je dohromady: duemilatrecento, 2.300; quindicimilaseicento, 15.600. Při čtení si ale klidně v duchu odděl tisíce a zbytek. Pomůže to i při zápisu podle diktátu, protože nejprve zachytíš velikost čísla.
Rok 2026 může posloužit jen jako další číslo duemilaventisei. V této podobě ho čteš jako celé číslo, nerozděluješ automaticky na dvacet a dvacet šest. Zápisem data se budeš zabývat zvlášť.
Milion je samostatné jméno
Un milione je jeden milion, due milioni dva miliony. Tady už nejde o zakončení mila: slovo milione má běžné množné číslo milioni a píše se zvlášť od předcházejícího čísla.
U celých milionů před počítaným jménem potřebuješ di: un milione di abitanti, milion obyvatel; due milioni di libri, dva miliony knih. La raccolta comprende un milione di fotografie. Sbírka zahrnuje milion fotografií.
Když údaj pokračuje menší částí, stavba se změní: un milione duecentomila abitanti, milion dvě stě tisíc obyvatel. Di za poslední číslo nepřidáváš. Pro začátek si drž dvojici due milioni di abitanti a due milioni centomila abitanti a vnímej, zda údaj končí přesně na celém milionu.
Prakticky: šest údajů a vlastní diktát
Přečti šest smyšlených údajů: 1. 180 návštěvníků, 2. 608 knih, 3. 2.350 obyvatel, 4. 15.600 návštěvníků, 5. 1.000.000 knih, 6. 2.100.000 obyvatel. Tečka v těchto zápisech odděluje tisícové skupiny, není desetinná čárka.
Řešení: 1. centottanta visitatori nebo centoottanta visitatori; 2. seicentootto libri; 3. duemilatrecentocinquanta abitanti; 4. quindicimilaseicento visitatori; 5. un milione di libri; 6. due milioni centomila abitanti. Poslední údaj se běžně může vyslovit také s e mezi částmi: due milioni e centomila abitanti.
Pro vlastní diktát použij tři další čísla: 101, 3.408 a 4.000.000. Předloha pro kontrolu je centouno, tremilaquattrocentootto, quattro milioni. Pokud poslední údaj připojíš ke knihám, vznikne quattro milioni di libri. Nadiktuj je pomalu, zapiš pouze číslice a potom je přečti zpátky. Tak ověříš, zda se neztratila stovka ani celá tisícová skupina.
Procvič si to
0 / 3Vyber vždy jednu možnost, která odpovídá zadání.
1Jaká základní podoba odpovídá číslu 108?
2Jak správně řekneš „dva tisíce obyvatel“?
3Která fráze správně znamená „milion knih“?
Dlouhé číslo si nejprve rozděl na miliony, tisíce a stovky a teprve potom ho přečti souvisle. U posledního tré a u celých milionů si udělej druhou kontrolu. Další poslech můžeš zařadit s italskými videolekcemi; potřebné souvislosti si připomeneš v přehledu italské gramatiky.
