Od zero do cento: italská čísla, která potřebuješ každý den

Recepční řekne ventotto a ty si máš zapamatovat pokoj 28. Za chvíli diktuješ telefon a potřebuješ vyslovit stejné číslice každou zvlášť. Italská čísla se hodí nejen k počítání: rozlišují pokoje, místa, skupiny i kontakty.

S italskými videolekcemi si procvičuj zejména dvojice, které při rychlém poslechu snadno zaměníš. Nejdřív číslo řekni, pak ho napiš a nakonec si ověř, zda oba zápisy označují totéž.

Nula až dvacet jako pevný základ

Čísla do deseti potřebuješ znát bez skládání: zero, uno, due, tre, quattro, cinque, sei, sette, otto, nove, dieci. Jsou to po řadě 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10. U quattro, sette a otto si všímej zdvojených souhlásek také v písmu.

Druhá řada je undici, dodici, tredici, quattordici, quindici, sedici, diciassette, diciotto, diciannove, venti: 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 a 20. Podoby diciassette a diciannove mají uvnitř dvojitou souhlásku. Nesnaž se je pokaždé vymyslet z desítky a jednotky; zatím si je ulož jako celky.

Siamo in dodici. Je nás dvanáct. Ho quindici minuti. Mám patnáct minut. Il gruppo ha diciotto partecipanti. Skupina má osmnáct účastníků. V každé větě číslo něco počítá. Překládej přitom přirozeně: siamo in dodici není české „jsme ve dvanácti“, ale obvykle právě „je nás dvanáct“.

Desítky a skládání větších čísel

Celé desítky jsou dieci, venti, trenta, quaranta, cinquanta, sessanta, settanta, ottanta, novanta a potom cento, tedy 10, 20, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90 a 100. Při poslechu hlídej zejména sessanta a settanta: šedesát není sedmdesát.

Od 21 do 99 obvykle spojíš desítku s jednotkou do jednoho slova: ventidue, dvaadvacet; trentaquattro, čtyřiatřicet; quarantasei, šestačtyřicet; cinquantasette, sedmapadesát. Italština postupuje od desítky k jednotce, opačně než české slovo „čtyřiatřicet“.

Siamo ventidue. Je nás dvaadvacet. La camera è la trentaquattro. Pokoj má číslo třicet čtyři. Il numero è novantanove. Číslo je devadesát devět. Při čtení čísla pokoje nepotřebuješ jeho pořadí vyjadřovat řadovou číslovkou. Čteš označení základním číslem.

Před uno a otto se desítka zkrátí

Před uno a otto odpadá koncová samohláska desítky. Proto píšeš ventuno a ventotto, nikoli ventiuno a ventiotto. Stejně vznikne trentuno, trentotto, quarantuno, quarantotto, ottantuno a ottantotto.

Ho trentuno anni. Je mi jedenatřicet let. La camera numero quarantotto è libera. Pokoj číslo čtyřicet osm je volný. Zkontroluj, že se zkrátila desítka: trenta se před uno změní na trent. Samotné jednotky uno a otto ale zůstávají čitelné.

Složená čísla končící na tre mají psaný přízvuk é: ventitré, trentatré, quarantatré, novantatré. Samostatné tre ho nemá. Ci sono ventitré sedie. Je tu třiadvacet židlí. Čárka nad é není ozdoba ani apostrof a v napsaném čísle ji zachovej.

Uno před jménem

Při samostatném počítání řekneš uno. Před podstatným jménem ale používáš známé podoby un, uno, una a un': un libro, jedna kniha; uno zaino, jeden batoh; una sedia, jedna židle; un'amica, jedna kamarádka. Tvary odpovídají stavbě neurčitého členu.

Ho un solo biglietto. Mám jen jednu vstupenku. C'è una sola sedia libera. Je volná jen jedna židle. Přidané solo nebo sola pomůže zdůraznit počet jedna, pokud by samotné un či una mohlo znít jen jako neurčité „nějaký“.

U množství s vyššími čísly se podstatné jméno běžně objeví v množném čísle: due libri, dvě knihy; ventuno partecipanti, jednadvacet účastníků. Běžnou podobu ventuno partecipanti si můžeš uložit jako celek. Správné je i zkrácené ventun partecipanti. Obě podoby označují stejný počet a podstatné jméno je v obou případech v množném čísle.

Prakticky: telefon, pokoj a skupina

Použij smyšlený devítimístný kód 320 541 809 jako cvičný telefonní sled, pokoj 28 a skupinu 23 účastníků. Napiš číslice i italská slova. Telefon nadiktuj po jednotlivých číslicích; pokoj a počet přečti jako celá čísla.

Řešení telefonu: 320 541 809 je tre, due, zero, cinque, quattro, uno, otto, zero, nove. Při diktování udělej krátkou pauzu mezi skupinami, aby druhý stíhal zapisovat. Nula nesmí v žádné skupině zmizet.

Řešení pokoje: 28, ventotto; celá věta La camera è la numero ventotto, Pokoj má číslo dvacet osm. Řešení skupiny: 23, ventitré partecipanti; Ci sono ventitré partecipanti, Je tu třiadvacet účastníků. Nakonec si telefon nech přečíst zpět po číslicích a počet osob ověř otázkou Ventitré?, Třiadvacet? Tak si procvičíš obě různá použití čísel.

Čísla se nejlépe zautomatizují krátkým každodenním diktátem: jeden pokoj, jeden počet a jeden sled číslic. Střídej mluvení se zápisem, ať poznáš rozdíl mezi ventotto a jednotlivými due, otto. Další poslech si dopřej v italských videolekcích a pravopis si připomeň v přehledu italské gramatiky.