Fatto, detto, scritto: nepravidelná participia srozumitelně

Ho fatto una torta, ho letto una mail, ho scritto a Paolo. „Udělal jsem dort, přečetl jsem e-mail, napsal jsem Paolovi.“ Pomocné ho už znáš, ale druhé části se do pravidelných zakončení nevejdou. Nepravidelná participia není potřeba zvládnout všechna naráz. Pomůže ti několik zvukových rodin a hlavně vlastní krátký denní záznam. Při práci s italskými videolekcemi si proto zapisuj celé dvojice jako ho fatto, ne pouze osamocené fatto.

Podobný konec usnadní zapamatování

Do první skupiny si dej fare, fatto; dire, detto; leggere, letto; scrivere, scritto. Nejde o pravidlo, z něhož bys vypočítal každé sloveso s podobným infinitivem. Je to pomůcka pro zapamatování konkrétních častých slov.

Ho fatto la spesa. „Nakoupil jsem.“ Hai detto tutto? „Řekl jsi všechno?“ Abbiamo letto il messaggio. „Přečetli jsme zprávu.“ Sara ha scritto una lettera. „Sara napsala dopis.“ Podstatné je rozeznat dvojici infinitiv a participium. Přítomné leggo ti samo ještě nezaručí, že v pravou chvíli vybavíš letto.

Druhou malou skupinu mohou tvořit prendere, preso; spendere, speso; scendere, sceso. Ho preso il treno. „Jel jsem vlakem.“ Abbiamo speso poco. „Utratili jsme málo.“ Sono sceso dall'autobus. „Vystoupil jsem z autobusu.“ Podobnost zakončení -so neznamená stejné pomocné sloveso. V poslední větě má scendere při vystoupení essere.

Přidej čtyři další potřebná slova

U vedere si jako běžnou podobu zapamatuj visto, u rimanere rimasto, u aprire aperto a u mettere messo. Ho visto una mostra. „Viděl jsem výstavu.“ Marta è rimasta a casa. „Marta zůstala doma.“ Hai aperto la finestra? „Otevřel jsi okno?“ Ho messo il latte in frigo. „Dal jsem mléko do lednice.“

U každé věty zkus nejprve z participia obnovit infinitiv. Jestli při messo hádáš jiný základ, vrať se k dvojici mettere, messo a přidej vlastní konkrétní předmět. „Dal jsem klíče na stůl“ je lepší paměťová opora než několikanásobně opsané messo bez významu.

Příbuzné sloveso může rodinu rozšířit

Když už znáš letto, snadněji si uložíš riletto od rileggere, znovu číst. Ho riletto la tua mail. „Znovu jsem si přečetl tvůj e-mail.“ Od scritto přejdeš k riscritto od riscrivere. Ho riscritto l'ultima frase. „Přepsal jsem poslední větu.“

Slovesa pořád tvoří samostatné významy. Předpona není pouhá ozdoba, kterou můžeš bez následků vypustit. Zároveň z těchto dvou příkladů nedělej návod na libovolné odvozování. U nového příbuzného slovesa si tvar ověř. Rodina ti má správnou podobu připomenout, nikoli ji nahradit odhadem.

Při vlastním zápisu si označ známý základ: ri-letto, ri-scritto. Do hotové věty pak tato slova piš dohromady, tedy riletto a riscritto. Pomocné dělení slouží jen v tvojí poznámce, ne jako italský pravopis.

Dvě podoby nejsou dvě chyby

Sloveso perdere má participia perso i perduto. Ho perso le chiavi a Ho perduto le chiavi obě znamenají „Ztratil jsem klíče“. U vedere existují visto i veduto. Ho veduto quel palazzo znamená „Viděl jsem ten palác“, ale v dnešním běžném vyjadřování je mnohem častější ho visto.

Netvrď proto, že veduto je negramatické. Současně obě podoby nevyměňuj mechanicky v každém ustáleném obratu. Ve slovním spojení cose mai viste, „nevídané věci“, se drž zavedené podoby. Stejně zacházej s dvojicí perso/perduto: konkrétní ustálené přídavné či obrazné použití si ověřuj celé. Pro vlastní první minulá vyprávění ti postačí běžné ho visto a ho perso.

Denní záznam s deseti participii

Napiš deset krátkých vět o včerejšku. Vyber si deset různých dnešních participií a u alespoň jednoho použij příbuzné sloveso s ri-. Nemusí jít o tvůj skutečný den, ale události mají vytvořit srozumitelný celek.

Model muže: Ho fatto colazione. Ho letto una mail. Ho scritto a Sara. Ho preso il tram. Ho visto una mostra. Ho speso dieci euro. Ho aperto il portatile. Ho riletto un testo. Ho messo i libri nello zaino. Sono rimasto in biblioteca. „Nasnídal jsem se. Přečetl jsem e-mail. Napsal jsem Saře. Jel jsem tramvají. Viděl jsem výstavu. Utratil jsem deset eur. Otevřel jsem notebook. Znovu jsem si přečetl text. Dal jsem knihy do batohu. Zůstal jsem v knihovně.“

Při kontrole podtrhni participia, vedle nich si ústně řekni infinitiv a až potom řeš pravopis. Žena v poslední větě změní rimasto na rimasta. V ostatních modelových větách dnešního záznamu zůstanou tvary s avere stejné.

Vyber si z dnešního záznamu pět vět, které dokážeš použít i při vlastním vyprávění. Nabídka italských videolekcí ti může pomoct udržet pravidelný kontakt s jazykem a Slovesa italsky hravě poslouží při opakování. Nepravidelné participium si vždy připomínej společně s infinitivem a pomocným slovesem.