Non fumare, non correte: záporné pokyny a veřejné instrukce

Non fumare. Dvě slova mohou být zákaz na dveřích i pokyn kamarádovi. Jakmile ale stejnou větu adresuješ celé rodině, řekneš Non fumate. Italština má pro záporné tykání zvláštní postup, který se nedá prostě rozšířit na všechny osoby. Výhodou je, že potřebuješ známý infinitiv. V běžných situacích si podobné pokyny můžeš osvojit i s italskými videolekcemi.

Tu: non a infinitiv

Když někomu tykáš a říkáš mu, aby něco nedělal, použij non + infinitiv. Non fumare in camera. „Nekuř v pokoji.“ Non correre sulle scale. „Neběhej po schodech.“ Non aprire questa finestra. „Neotvírej tohle okno.“ Koncovky -are, -ere, -ire zůstávají jako ve slovníku.

Porovnej kladné Apri la finestra, „Otevři okno“, a záporné Non aprire la finestra, „Neotvírej okno“. U slovesa parlare se změní Parla, „Mluv“, na Non parlare, „Nemluv“. Zápor tedy není jen přidané non před stejným rozkazovacím tvarem.

Stejný postup platí i u nepravidelných sloves: Non andare lì, „Nechoď tam“, Non fare rumore, „Nedělej hluk“, Non dire niente, „Nic neříkej“. Právě zde je infinitiv praktický: nemusíš při záporném tykání vybírat mezi va' a vai ani přemýšlet nad di'.

Voi: tvar pro skupinu zůstává

Více lidem řekneš non + tvar pro voi. Non fumate in camera. „Nekuřte v pokoji.“ Non correte sulle scale. „Neběhejte po schodech.“ Non aprite questa finestra. „Neotvírejte tohle okno.“ V těchto pravidelných příkladech se slovesný tvar proti kladnému pokynu nemění.

Non fate rumore dopo le dieci. „Po desáté nedělejte hluk.“ Non andate in terrazza. „Nechoďte na terasu.“ Když dáváš pokyn celé rodině, nevracej se k infinitivu jen proto, že je věta záporná. Zvláštní infinitivní podoba při přímém oslovení patří k tu.

Lei a noi: zdvořile i společně

Pro vykání jednomu člověku použiješ zápor před příslušným zdvořilým tvarem: Non fumi qui, per favore. „Nekuřte tady, prosím.“ Non apra quella porta. „Neotvírejte tamty dveře.“ Non faccia rumore. „Nedělejte hluk.“ Český překlad opět neukáže rozdíl mezi jedním hostem a skupinou, italština ano.

Pokud zahrnuješ i sebe, máš společný návrh: Non facciamo tardi, „Ať se neopozdíme“, nebo Non cominciamo senza Anna, „Nezačínejme bez Anny“. Věta Non corriamo může podle situace znamenat „Neběháme“ i „Neběhejme“. Kontext a intonace pomohou odlišit sdělení od pobídky.

Cedule neoslovuje konkrétního kamaráda

Na ceduli nebo v seznamu pravidel může stát obecný infinitiv: Non toccare, „Nedotýkat se“, Non lasciare oggetti nel corridoio, „Nenechávat předměty na chodbě“. Stejný tvar jako při tykání tu funguje neadresně. Autor nevyjadřuje důvěrný vztah ke každému návštěvníkovi.

Podobně v návodu potkáš kladné Aprire con cautela, „Otevírat opatrně“. Při čtení proto nejprve zjisti, zda jde o přímou repliku, nebo obecnou instrukci. Objeví se i formulace Vietato fumare, „Kouření zakázáno“. Je to užitečný nápis, ale jeho slovo vietato není osobní rozkazovací koncovka.

U konkrétního hosta můžeš pokyn spojit s krátkým důvodem: Non apra la finestra, per favore: entra molto rumore. „Neotvírejte okno, prosím: je sem pak slyšet hluk zvenku.“ Zákaz pak není osamělá cedule, ale srozumitelná součást rozhovoru.

Pravidla pro pronajatý apartmán

Sestav čtyři obecná pravidla: nekouřit uvnitř, po desáté večer nedělat hluk, nenechávat klíče ve dveřích a neotvírat okno v ložnici. Potom je řekni jednomu kamarádovi při tykání a celé rodině. Přidej jednu společnou výzvu, abyste nezapomněli klíče.

Obecný seznam: Non fumare all'interno. Non fare rumore dopo le dieci di sera. Non lasciare le chiavi nella porta. Non aprire la finestra della camera da letto. „Nekouřit uvnitř. Po desáté večer nedělat hluk. Nenechávat klíče ve dveřích. Neotvírat okno v ložnici.“

Kamarádovi řekneš stejné italské věty, tentokrát s osobním významem „Nekuř. Nedělej hluk. Nenechávej klíče ve dveřích. Neotvírej okno v ložnici.“ Rodině: Non fumate all'interno. Non fate rumore dopo le dieci di sera. Non lasciate le chiavi nella porta. Non aprite la finestra della camera da letto. „Nekuřte uvnitř. Po desáté večer nedělejte hluk. Nenechávejte klíče ve dveřích. Neotvírejte okno v ložnici.“

Společná výzva zní Non dimentichiamo le chiavi, „Nezapomeňme klíče“. Při odchodu tím připomínáš klíče sobě i ostatním. U každého pokynu si proto ujasni, zda mluvíš k jednomu blízkému člověku, ke skupině, k hostovi při vykání, nebo zda do výzvy zahrnuješ i sebe.

Před záporným pokynem si určuj adresáta: non aprire, non aprite, nebo non apra? U cedule naopak počítej s obecným infinitivem. Další praktické situace si vyzkoušíš v italských videolekcích. Pro přehled osob a koncovek se můžeš vrátit k přehledu italské gramatiky.