Lo puoi fare, puoi farlo: kam se zájmena ve větě připojují

Lo puoi fare i puoi farlo znamenají „Můžeš to udělat“. Dvě různé pozice zájmena, stejná běžná věta. Jakmile ale chceš říct „Udělej to“ nebo zdvořilé „Řekněte mi to“, potřebuješ rozlišit slovesné tvary. Užitečné je poslouchat celé krátké repliky v italských videolekcích a opakovat je jako hotové celky.

Před slovesem, které má osobu

U běžného oznamovacího způsobu stojí nepřízvučné zájmeno před slovesem: Lo conosco, „Znám ho“; Ti scrivo domani, „Napíšu ti zítra“. Ve složeném čase je před pomocným slovesem: L’ho chiamata, „Zavolal jsem jí“. Italské chiamare qualcuno má přímý předmět, i když české „zavolat někomu“ svádí k jiné představě.

Dvojice zájmen se nerozděluje. Me lo racconti? znamená „Povíš mi to?“ a Non gliela mando, „Nepošlu mu ji“. Zápor non stojí před celou skupinou. Při přesouvání nikdy nenechávej jedno zájmeno před slovesem a druhé někde za ním.

Infinitiv a gerundium připojují

K infinitivu se zájmeno připojuje na konec a infinitiv ztrácí závěrečné e. Z fare + lo je farlo, z dire + me lo je dirmelo. È meglio dirglielo subito znamená „Je lepší mu to říct hned“. Grazie per avermi aiutato znamená „Děkuji za pomoc“. Ve složeném infinitivu se zájmeno připojuje k pomocnému avere.

Připojení platí také u gerundia: Vedendola, ho capito tutto, „Když jsem ji uviděl, všechno jsem pochopil“. Spiegandoglielo con calma, puoi aiutarlo, „Když mu to v klidu vysvětlíš, můžeš mu pomoct“. Gerundium samo nezískává osobní koncovku, ale zájmena na jeho konci zůstávají ve stejném vzájemném pořadí.

U průběhového stare + gerundium uslyšíš také obě polohy: Lo sto cercando a sto cercandolo, „Právě ho hledám“. Kratší první varianta bývá v hovoru velmi přirozená. Možnost přesunu ale neznamená, že můžeš zájmeno volně stěhovat přes jakékoli sloveso.

S modálním slovesem máš dvě běžné možnosti

Se slovesy potere, dovere, volere může být celá skupina před modálním slovesem, nebo připojená k infinitivu. Te lo devo dire i devo dirtelo znamenají „Musím ti to říct“. Gliela voglio portare i voglio portargliela znamenají „Chci mu ji přinést“.

Vyber jednu pozici a drž dvojici pohromadě. Podoba ti devo dirlo nevyjadřuje zamýšlené spojení te lo devo dire. Učíš-li se novou větu, řekni nahlas obě přirozené varianty. Pomůže ti to rozpoznat, že ve druhé podobě nezmizelo žádné zájmeno, jen se připojilo ke slovesu.

Rozkaz pro tu a zdvořilé Lei

Kladný rozkaz pro tu připojuje: Prendilo, „Vezmi si ho“; Portamela, „Přines mi ji“. U krátkých rozkazů se často zdvojuje počáteční souhláska připojeného zájmena: dammelo, „dej mi to“, dimmi, „řekni mi“, fammi entrare, „pusť mě dovnitř“. S gli zdvojení nepiš: daglielo, „dej mu to“.

Záporný rozkaz pro tu tvoříš pomocí non + infinitiv. Zájmena mohou před infinitiv nebo za něj: Non me lo dire i non dirmelo, „Neříkej mi to“. Obě podoby jsou běžné a správné. U zdvořilého rozkazu pro Lei stojí zájmena před slovesem: Me lo dica, per favore, „Řekněte mi to, prosím“. Také záporně: Non me lo dica, „Neříkejte mi to“. Zde se neřídíš vzorem dimmelo.

U kladného rozkazu pro více lidí se zájmena také připojují: Portatecelo, „Přineste nám ho“. Při návrhu společné činnosti použiješ třeba Facciamolo insieme, „Udělejme to společně“. Pořád jde o jeden psaný celek se slovesem, zatímco zdvořilé Lo faccia má zájmeno zvlášť.

Osm žádostí ve dvou podobách

Vytvoř ke každému začátku dvě varianty se stejnými zájmeny. Řešení si přečti až po vlastním pokusu.

1. „Můžeš to přečíst?“ Lo puoi leggere? Puoi leggerlo?
2. „Musíš mi to vysvětlit.“ Me lo devi spiegare. Devi spiegarmelo.
3. „Chci jí je poslat“, jde o le foto: Gliele voglio mandare. Voglio mandargliele.
4. „Můžete nám ho půjčit?“, jde o il libro: Ce lo potete prestare? Potete prestarcelo?
5. „Nesmíš mu to říct.“ Non glielo devi dire. Non devi dirglielo.
6. „Nečti to!“ Non lo leggere! Non leggerlo!
7. „Neber mi ho!“, jde o il telefono: Non me lo prendere! Non prendermelo!
8. „Neříkej mi to!“ Non me lo dire! Non dirmelo!

Nakonec požádej zdvořile: Me lo spieghi, per favore, „Vysvětlete mi to, prosím“. Tady už dvojí umístění nenabízej: zdvořilý rozkaz má zájmena před sebou.

U stejné prosby si střídej běžnou větu, tykání a vykání. Rozdíl mezi puoi dirmelo, dimmelo a me lo dica tak získá konkrétní situaci. Další kontakt s italštinou najdeš v nabídce videolekcí; slovesné tvary můžeš samostatně opakovat také s pomůckou Slovesa italsky hravě.