Il libro che leggo, la persona a cui scrivo: che a cui

La persona che scrive je „člověk, který píše“. La persona a cui scrivo je „člověk, kterému píšu“. České „který, kterému“ mění koncovku, italština v těchto dvou větách volí jiný typ vztažného spojení. Pomůže vrátit si vedlejší větu do samostatné podoby. Tento postup můžeš používat i při čtení příkladů z italských videolekcí.

Che může něco dělat

Che použiješ jako podmět vztažné věty. Conosco una ragazza che lavora in teatro, „Znám dívku, která pracuje v divadle“. Kdo pracuje? Ta dívka. V samostatné větě bys řekl La ragazza lavora in teatro. Vztažné che toto pojmenování nahrazuje a propojí obě sdělení.

Il treno che parte alle sette è diretto, „Vlak, který odjíždí v sedm, je přímý“. Le persone che aspettano fuori hanno già il biglietto, „Lidé, kteří čekají venku, už mají vstupenku“. Che se nemění podle rodu ani čísla. Mění se ale sloveso vedlejší věty, pokud je che jeho podmětem: parte pro vlak, aspettano pro lidi.

České překlady mají „který, která, kteří“, což tě může svádět k hledání více italských tvarů. U tohoto che žádné rodové koncovky nedoplňuješ.

Che může být také přímým předmětem

Il libro che leggo è breve znamená „Kniha, kterou čtu, je krátká“. Kdo čte? Já, podle slovesa leggo. Co čtu? Il libro. Vztažné che tedy není podmět, ale přímý předmět, a přesto má stejný tvar jako v předchozích větách.

La persona che cerchi è al piano di sopra, „Člověk, kterého hledáš, je o patro výš“. Le scarpe che ho comprato sono comode, „Boty, které jsem koupil, jsou pohodlné“. V této poslední větě je běžné základní comprato. Vztažné che nevytváří stejnou povinnou shodu jako přímé nepřízvučné le ve větě le ho comprate.

Při kontrole nevybírej zájmeno podle toho, jestli mluvíš o člověku, nebo o věci. Che může zastupovat obojí. Rozhodující je role v samotné vztažné větě: podmět, nebo přímý předmět.

Předložka vyžaduje cui

Jakmile původní sloveso nebo spojení potřebuje předložku, použiješ zpravidla předložku + cui. Scrivo a quella persona vede k La persona a cui scrivo vive a Bari, „Člověk, kterému píšu, bydlí v Bari“. Parlo di quel problema vede k Il problema di cui parlo è urgente, „Problém, o kterém mluvím, je naléhavý“.

L’amica con cui viaggio conosce bene la zona, „Kamarádka, se kterou cestuji, tu oblast dobře zná“. Il progetto su cui lavoriamo richiede tempo, „Projekt, na kterém pracujeme, vyžaduje čas“. La città da cui provengo è piccola, „Město, ze kterého pocházím, je malé“. Předložku vybíráš podle italské vazby: scrivere a, parlare di, viaggiare con, lavorare su, provenire da.

Také cui zůstává stejné pro všechny rody a čísla. U nepřímého příjemce může a někdy chybět: La persona cui scrivo. Je to správná, knižnější varianta. Pro běžné vlastní vyjadřování je přehledné držet a cui. Možnost vynechat a ale nerozšiřuj na con, di nebo da.

Dove má skutečně místní význam

La casa dove abito a la casa in cui abito znamenají „dům, ve kterém bydlím“. Dove zde odkazuje ke skutečnému místu děje. Il ristorante dove pranziamo è vicino, „Restaurace, kde obědváme, je blízko“, je další jasný příklad.

Ne každé jméno místa ovšem dovoluje zaměnit jakoukoli předložku za dove. La città di cui parlo znamená „město, o kterém mluvím“, nikoli „město, kde mluvím“. A pro časové il giorno in cui sono arrivato, „den, kdy jsem přijel“, se v pečlivém standardním vyjádření drž in cui nebo odpovídajícího časového spojení.

Jeden předmět nezastupuj dvakrát

Standardně řekneš Il libro che leggo, bez dalšího lo. V podobě il libro che lo leggo by tentýž předmět zastupovaly dvě části. Podobně je la persona a cui scrivo, bez dalšího le. V hovorové řeči podobná zdvojení potkáš, ale pro dnešní souvislý psaný popis procvičuj čistou stavbu.

Spoj osm dvojic

Spoj věty a druhé pojmenování nahraď vhodným výrazem. Řešení obsahuje i český význam.

1. Conosco Paolo. Paolo insegna musica. → Conosco Paolo, che insegna musica. „Znám Paola, který učí hudbu.“
2. Leggo un libro. Il libro parla di viaggi. → Il libro che leggo parla di viaggi. „Kniha, kterou čtu, je o cestování.“
3. Ti presento Anna. Scrivo spesso ad Anna. → Ti presento Anna, a cui scrivo spesso. „Představím ti Annu, které často píšu.“
4. Questo è il problema. Parliamo del problema. → Questo è il problema di cui parliamo. „Tohle je problém, o kterém mluvíme.“
5. Ecco l’amica. Viaggio con l’amica. → Ecco l’amica con cui viaggio. „Tady je kamarádka, se kterou cestuji.“
6. Questa è la casa. Abito nella casa. → Questa è la casa in cui abito. „Tohle je dům, ve kterém bydlím.“ Také dove abito.
7. Cerco le chiavi. Ho lasciato le chiavi qui. → Cerco le chiavi che ho lasciato qui. „Hledám klíče, které jsem tady nechal.“
8. Visitiamo il paese. Mia nonna viene da quel paese. → Visitiamo il paese da cui viene mia nonna. „Navštívíme obec, ze které pochází moje babička.“

Před výběrem che nebo cui si vedlejší větu jednou řekni samostatně. Leggo il libro ukáže přímý předmět, scrivo alla persona zase potřebnou předložku. Pro další práci s větami využij nabídku italských videolekcí a pro rychlé připomenutí vztažných zájmen také přehled italské gramatiky.