Dice che, mi ha detto di: jak převyprávět cizí slova

Telefon skončil a kolega se ptá: „Co říkala?“ Nemusíš zopakovat každé slovo v uvozovkách. Potřebuješ předat informaci tak, aby pořád bylo jasné, kdo přijde, komu patří dokumenty a koho někdo o něco požádal. Nepřímou řeč si snadno procvičíš při převyprávění dialogů z italských videolekcí. Začni významem a osobami; soustavné posouvání časů je samostatný krok.

Citace zachová hlas původního mluvčího

Přímá řeč nechává výroku původní podobu: Anna dice: «Sono pronta». Anna říká: „Jsem připravená.“ V nepřímé řeči informaci začleníš za che: Anna dice che è pronta. Anna říká, že je připravená. Sloveso è má třetí osobu, protože teď o Anně mluvíš ty.

Paolo dice: «Ho il tuo numero». Paolo říká: „Mám tvoje číslo.“ Pokud tuto informaci předáváš člověku, kterému Paolo původně volal, bude Paolo dice che ha il tuo numero: „Paolo říká, že má tvoje číslo.“ Předáváš-li ji někomu jinému a číslo patří tobě, potřebuješ il mio numero. Zájmena se nepřevádějí podle tabulky bez pohledu na situaci.

Stejně zacházej s „my“. Marta dice: «Siamo in ufficio» můžeš převyprávět jako Marta dice che sono in ufficio, „Marta říká, že jsou v kanceláři“, pokud ty do skupiny nepatříš. Patříš-li do ní, může zůstat siamo. Řečník se změnil, skupina může zůstat stejná.

Tady a tam závisí na místě

Anna z recepce říká: «I documenti sono qui», „Dokumenty jsou tady“. Jestli dál stojíš vedle ní, klidně řekneš Anna dice che i documenti sono qui. Předáváš-li zprávu z jiné budovy, přirozené je Anna dice che i documenti sono lì: „Anna říká, že dokumenty jsou tam.“ Qui se tedy nemění povinně při každém převyprávění; mění se podle místa, odkud ukazuješ.

Podobně může questo ufficio přejít na quell’ufficio, „tamta kancelář“, když už nejsi na místě. U časových slov řešíš, zda jde stále o tentýž den: dnešní domani znamená jiný den než včerejší domani. Nejpřesnější může být prosté venerdì, „v pátek“. V předávané zprávě se vyplatí zachovat datum a hodinu, místo abys automaticky měnil všechna příslovce.

Pokyn se často přenáší infinitivem

Když někdo žádá jiného člověka, aby něco udělal, dobře funguje dire a qualcuno di + infinitiv nebo chiedere a qualcuno di + infinitiv. Anna mi dice: «Aspetta» převedeš na Anna mi dice di aspettare: „Anna mi říká, abych počkal.“ U prosby je přirozené Anna mi chiede di aspettare, „Anna mě prosí, abych počkal.“

Il tecnico ci dice di non spegnere il computer. Technik nám říká, abychom nevypínali počítač. Záporné non stojí před infinitivem. Kdo nemá vypínat? My, tedy příjemci pokynu vyjádření zájmenem ci. Samotný technik ten úkol nutně neprovádí.

Srovnej Anna dice che aspetta, „Anna říká, že čeká“, a Anna mi dice di aspettare, „Anna mi říká, abych počkal“. První věta sděluje Annino jednání, druhá předává pokyn mně. Rozdíl mezi che a di tu mění i osobu, která má něco vykonat.

Když mluvíš o vlastním jednání

Při společném podmětu může být výrok kratší: Paolo dice che conosce il cliente nebo Paolo dice di conoscere il cliente. Obojí znamená „Paolo říká, že zná zákazníka“. Infinitiv di conoscere přirozeně přebírá podmět od Paolo dice.

Paolo dice di aver inviato il file. Paolo říká, že soubor poslal. Složený infinitiv aver inviato zachovává, že poslání předcházelo jeho sdělení. Naopak ve větě Paolo dice che Anna conosce il cliente nelze Annu jen odstranit a čekat stejný význam. Potřebuješ zachovat rozdílné osoby.

Převyprávěj telefonát kolegovi

Zadání: dnes stojíš v kanceláři s kolegou. Anna volá z recepce a říká: «Sono alla reception. Ho i tuoi documenti qui. Il corriere arriva alle undici. Aspettami in ufficio e non chiamare il cliente. Ti chiedo di portare la tua penna». Ty dokumenty i pero patří tobě. Předej kolegovi všechny informace, ať nic nepřipíšeš jinému člověku.

Možné řešení: Anna dice che è alla reception e che ha lì i miei documenti. Dice che il corriere arriva alle undici. Mi dice di aspettarla in ufficio e di non chiamare il cliente. Mi chiede di portare la mia penna. Anna říká, že je na recepci a že tam má moje dokumenty. Říká, že kurýr přijede v jedenáct. Říká mi, abych na ni počkal v kanceláři a nevolal zákazníkovi. Prosí mě, abych přinesl svoje pero.

Zkontroluj hlavně aspettarla: čekáš na Annu. Aspettarmi by znamenalo čekat na mě. Podobně i miei documenti zachovává vlastníka původního i tuoi documenti. Dobré převyprávění může být kratší než telefonát, ale nezamění lidi ani úkoly.

Při dalším telefonátu si nejdřív ujasni, kdo mluví a koho o co žádá. V italských videolekcích můžeš hledat podněty k vlastnímu převyprávění rozhovorů. Když tě při něm brzdí tvary sloves, přidej procvičování s kartami Slovesa italsky hravě. Krátkou zprávu nakonec porovnej s původním obsahem.