Mi ha detto che abitava lì: souslednost časů v nepřímé řeči

V pondělí Luca slíbí: «Ti chiamerò martedì», „Zavolám ti v úterý.“ Ve středu o tom vyprávíš: Luca mi ha detto che mi avrebbe chiamato martedì. Luca mi řekl, že mi v úterý zavolá. Český překlad má pořád budoucí „zavolá“, ale italština se dívá z pondělí dopředu pomocí condizionale passato. K pochopení tvaru stačí rozlišit pondělní slib, slíbený úterní telefonát a středeční vyprávění. Při práci s dialogy z italských videolekcí si podobnou časovou osu můžeš nakreslit i ke krátké zprávě.

Nejdřív určuj vztah dvou dějů

Souslednost časů porovnává děj sdělení s tím, o čem sdělení mluví. Ptej se: Platilo to v okamžiku, kdy to řekl? Stalo se to už předtím? Nebo to mělo přijít až potom? Tyto vztahy se označují jako současnost, předčasnost a následnost.

U dnešního uvozovacího slovesa vidíš běžné rozlišení: Dice che lavora a casa, „Říká, že pracuje doma“; dice che ha lavorato a casa, „říká, že pracoval doma“; dice che lavorerà a casa, „říká, že bude pracovat doma“. Přesuneme-li celý pohled do minulého vyprávění, dostaneme jinou trojici: Ha detto che lavorava a casa, „Řekl, že pracuje doma“; ha detto che aveva lavorato a casa, „řekl, že pracoval doma“; ha detto che avrebbe lavorato a casa, „řekl, že bude pracovat doma“. První práce probíhá v době výroku, druhá mu předchází a třetí po něm teprve následuje.

Nejde přitom o seznam tvarů congiuntiva po pensare nebo temere. Zde převypravujeme oznamovací sdělení po dire a soustředíme se na časové vztahy. Změna hlediska sama o sobě neznamená, že se každé vedlejší sloveso musí přepnout do congiuntiva.

Současnost v minulosti: abitava

Giulia ha detto: «Abito qui». Giulia řekla: „Bydlím tady.“ Při pozdějším vyprávění z minulého pohledu: Giulia ha detto che abitava lì. Giulia řekla, že tam bydlí. Imperfetto abitava říká, že bydlení platilo v době jejího výroku. Samo netvrdí, zda tam bydlí ještě dnes.

Stejně Mi ha detto che era stanca znamená „Řekla mi, že je unavená“ ve vztahu k tehdejšímu okamžiku. České „byla unavená“ může také odpovídat, ale italština tu nepřidává další, ještě starší časový stupeň. Oba děje patří k témuž minulému rámci.

Pokud původní výrok už obsahoval imperfetto, může tento čas zůstat: «Da bambino abitavo qui» přejde na Ha detto che da bambino abitava lì, „Řekl, že tam jako dítě bydlel“. Význam „jako dítě“ jasně odděluje bydlení od okamžiku výroku. Převod proto neprovádíš slepě po jednom schůdku dolů.

Co už bylo hotové: aveva finito

«Ho finito il rapporto» znamená „Dokončil jsem zprávu“. Z minulého hlediska převedeš: Paolo ha detto che aveva finito il rapporto. Paolo řekl, že zprávu dokončil. Trapassato prossimo tvoří imperfetto pomocného slovesa a příčestí: aveva finito, era arrivata, si erano incontrati. Ukazuje děj před okamžikem sdělení.

Anna mi ha detto che era arrivata il giorno prima. Anna mi řekla, že přijela předchozí den. Pomocné essere i shoda arrivata patří ke slovesu arrivare, ne k souslednosti jako takové. Výrok s původním trapassatem, například «Avevo già pagato», může při převyprávění zůstat Ha detto che aveva già pagato, „Řekl, že už zaplatil“. Italština nemá potřebu stavět další složený čas pod trapassato.

V nepřímé řeči se mohou zachovat také minulé časy navázané přímo na skutečné datum: Mi ha detto che ha comprato la macchina nel 2022, „Řekl mi, že auto koupil v roce 2022“. Trapassato je velmi užitečné pro vztah „už předtím“, nikoli povinná náhrada každého minulého tvaru za všech okolností.

Co mělo přijít potom: avrebbe telefonato

Pro budoucnost z minulého bodu používá současná standardní italština condizionale passato: avrei, avresti, avrebbe... + příčestí nebo sarei, saresti, sarebbe... + příčestí. Marco ha promesso che sarebbe arrivato presto. Marco slíbil, že přijde brzy. Přicházení následuje po slibu, přestože tvar má v názvu „minulý“.

Z této věty ještě nevíš, zda Marco opravdu přišel. Je chybné automaticky doplňovat význam „ale nakonec nepřišel“. Skutečný nesplněný podmíněný děj vyjadřuje například věta o včerejšku Sarebbe arrivato presto se avesse preso il primo treno: „Přijel by brzy, kdyby jel prvním vlakem.“ Tam je příjezd důsledkem nenaplněné podmínky, nikoli jen obsahem dřívějšího slibu.

V hovorové řeči můžeš slyšet Ha detto che veniva il giorno dopo, „Řekl, že přijde další den“. Pro jasné procvičení budoucnosti v minulosti si osvoj sarebbe venuto. Pouhé verrebbe není neutrálním současným standardním převodem budoucího výroku do minulého rámce.

Kdy může zůstat presente nebo futuro

Je dnes stále pravda, že Giulia bydlí v Boloni? Můžeš říct Mi ha detto che abita a Bologna: „Řekla mi, že bydlí v Boloni.“ Přítomný čas podává bydlení jako aktuální informaci. Abitava naopak především rekonstruuje tehdejší sdělení.

Podobně dnes v pátek vyprávíš dnešní slib o sobotě: Stamattina mi ha detto che verrà domani. Dnes ráno mi řekl, že přijde zítra. Budoucnost vůči současnému okamžiku pořád trvá. Varianta che sarebbe venuto il giorno dopo nás přesune do tehdejšího pohledu. Sleduj tedy i slova domani, quel giorno, il giorno dopo a skutečný kalendář.

Tři sliby na jedné ose

Zadání: ve středu převyprávěj pondělní sliby. V 9 hodin Anna říká «Oggi lavoro da casa e ti invierò il file alle undici». V 10 hodin Paolo říká «Ho già corretto il testo e lo consegnerò martedì». Ve 14 hodin Giulia říká «Sono in ufficio e finirò tutto venerdì». U každého slibu zachovej také souběžnou nebo předcházející informaci.

1. Pondělí v 9, práce současná, odeslání pozdější: Anna ha detto che quel giorno lavorava da casa e che mi avrebbe inviato il file alle undici. Anna řekla, že ten den pracuje doma a že mi soubor pošle v jedenáct.
2. Pondělí v 10, oprava předchází, odevzdání následuje: Paolo ha detto che aveva già corretto il testo e che lo avrebbe consegnato martedì. Paolo řekl, že už text opravil a že ho odevzdá v úterý.
3. Pondělí ve 14, přítomnost v kanceláři současná, dokončení pozdější: Giulia ha detto che era in ufficio e che avrebbe finito tutto venerdì. Giulia řekla, že je v kanceláři a že všechno dokončí v pátek.

Ve středu je páteční dokončení stále před námi. Tvar avrebbe finito přesto správně ukazuje budoucnost viděnou z pondělního slibu. O tom, zda se slib splnil, musí přijít další informace.

U každé převyprávěné zprávy si označ okamžik výroku a teprve k němu přiřaď dříve, zároveň, nebo potom. Nabídka italských videolekcí ti dá další podněty k poslechu a mluvení. Při psaní měj po ruce přehled italské gramatiky a vedle sloves kontroluj také osoby a skutečná data.